Popis aktivity
Ústava Spojených států amerických občanům výslovně nezaručuje volební právo. Při vzniku země jej považovali otcové zakladatelé za privilegium a ještě do 20. let 19. století mohli v USA volit prakticky jen bílí muži vlastnící půdu, tedy asi 1/5 obyvatelstva; teprve nově přibývající státy do svých ústav vložily právo volit i pro nemajetné bílé muže. Po občanské válce (1861-65) a následně v roce 1920 sice volební právo dále rozšířily dodatky ústavy a v roce 1965 byl konečně schválen i samostatný zákon o volebním právu. Avšak neustále se měnící výklad zejména čtrnáctého a patnáctého dodatku ústavy, zaručujícího občanská a volební práva bývalým otrokům, umožňuje jednotlivým státům už století a půl systematicky diskriminovat především etnické minority a omezovat jejich právo volit. Volební právo je zpolitizovaným tématem, protože otázka, zda se jedná o právo či privilegium zůstává nezodpovězená. Zásadní roli v tomto vývoji pak hraje i Nejvyšší soud USA, na jehož půdě se od občanské války část boje o občanská práva části Američanů odehrává.
Určeno pro
Studenty středních školy
Místo, kde aktivita proběhne
Dle domluvy s lektorem
Kdy je možné přednášku realizovat
Termín bude realizován na základě domluvy s lektorem.
Aktivitu lze uskutečnit on-line formou.
Odpovědná osoba
Mgr. et Mgr. Jan Beneš, Ph.D.